Děkujeme naším děvčatům za jejich nezištné přátelství, a za to, že nás trpělivě, den za dnem, učí bezpodmínečné lásce a pokoře.
Při souboji s jinou kozou byla Čertice zraněná a přišla o jedno vemínko. Koza s jedním vemenem je pro farmáře ekonomicky ztrátová, nerentabilní. Její osud je zpečetěn a putuje na porážku.. Tato kozenka měla štěstí a skončila v pelíšku.
Čertice je paní koza. Je to moudrá, rozvážná a nekompromisní vůdkyně celé naší kozí party. Její vedoucí postavení vyplývá z bohatých životních zkušeností, přátelské povahy a vlídného despotizmu. Miluje kontakt s lidmi. Nechat se mazlit, je pro ní velkým požitkem. Její charizmě a šarmu podlehne každý. Bez výjimky.. Teda až na všechny psy ze sousedství. Těm nekompromisně uděluje lekce slušného chování. Když je potřeba ochránit své stádo, mění se tato roztomilá nežná seniorka na nelítostnou bojovnici.
Tato kozí dáma nebyla pro komerční chov velice vhodná. Odmítala přijmout své novorozené kůzlata. Pro paní chovatelku to znamenalo zbytečné starosti o kůzlata. A tak si Terezka našla cestu k nám. Nepřijmutí svých mláďat bývá způsobeno hlavně stresem při porodu ve větším stádě no a taky povahou kozy. Terezka prostě není úplně mateřský typ.
Terezka je skutečná kozí osobnost. Když jdou holky jedním směrem, tak se vydá opačným. Docela si vystačí sama. Hlavně ať má od všech klid a může se nerušeně pást. Brilantním způsobem na sebe dokáže přitahovat mojí pozornost. Když se jí náhodou pozornosti nedostává, žalostně pláče. Je ráda hlazená a chválená. Zároveň je pragmatická a když usoudí, že z vás už nic víc nevyloudí, ztrácí o člověka zájem a mizí v dáli. Je nemožné jí nemilovat.
Zdenička je koketní kozí slečna. Miluje něžná pohlazení. Drbat by se nechala od rána do večera. Jeden se ani nenadá, a už si z něho udělá své soukromé drbátko. Ve stádě má zodpovědnou funkci. Pomáhá udržovat disciplínu a řád. V partě si vysloužila jméno Zdéňa Mlátička. Je poměrně ambiciózní a nebude to trvat dlouho, než začne pokukovat po postech nejvyšších.
Když se mezi děvčaty strhne nelítostní boj o korýtko, vše z povzdálí pobaveně pozoruje a zůstává nad věcí. Z jejího hlubokého klidu jí dokáže vytrhnout jedině rohlík v ruce. Je to tichá holka, která si nikdy na nic nepostěžuje. Miluje své kozí kámošky. Se ségrou Zdéňou, tvoří nerozlučnou dvojku. Úplně na ní visí. K lidem pojímá nedůvěru a pohladit se nenechá. Má na to jistě své důvody a my to plně respektujeme.
Ivanka je malinká a svůj menší vzrůst kompenzuje chytrostí. Vše jí zajímá. Všude píchne čumák. Je zvědavá jako koza. Ač na to nevypadá, je to vášnivý jedlík. Ivanka prostě ráda baští. Je to takový náš kozí Otesánek. Je to inteligentní krasavice a dobře to ví. V ochočování návštěv je absolutní mistryní. Omotá si Vás kolem kopýtka, ani nemrknete.
Příběh Žofinky, Anežky a jedné ženy.
Dobrý den, mám 2 starší kozy, jedné - Žofce bude v březnu 10 let a její dcera bude na jaře 8 letá. Jsou se mnou už 7 let a jsou to první kozy, které jsme si s manželem pořídili do našeho malého hospodářství, když jsme si splnili sen pořízením domku na vesnici. Postupně se naše hospodářství rozrostlo na cca 16 koz vč. koziček, a kozla Karla. Bohužel neštěstí nechodí po horách a chcete-li Pána Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech... Před 4 lety manžel vážně onemocněl a v letos v červenci zemřel. Potom, co bylo jasné, že se nevyléčí, jsme se zbavili postupně většiny zvířat, kozenám i kozlovi Karlovi se mi podařilo najít celkem dobré domovy, ale tyto 2 naše seniorky by šly rovnou na maso. To jsem nemohla připustit, a tak jsem je nechala doma s tím, že u nás dožijí. Nicméně, manžel umřel, a aby toho nebylo málo, musím náš domek prodat, neb neutáhnu z mého platu hypotéku a manželova pojistka nekryla riziko smrti z důvodu nemoci. Nechci nechat holky zabít, a tak pro ně hledám nový domov na dožití. Ráda bych je ubytovala u vás v Kozím pelíšku. Dejte mi prosím vědět, zda je to možné. Předem děkuji za odpověď.
Anežka po smrti maminky Žofinky, začala smutnit a po půl roce následovala svojí mámu přes duhový most. Teď už jsou opět spolu a šťastné. je Anežka byla 13 letá kozí důchodkyně, Pamlskem nikdy nepohrdla. Na louce si pečlivě vybírala jen ta nejlepší šťavnatá sousta. Byla skutečný fajnšmekr.
Žofinka nás ve věku 14 let opustila a přecupitala přes duhový most na věčně zelené pastviny. Moc nám tu všem schází.
Žofinka popříchodu do pelíšku zesadila Čertici z trůnu a stala se svědomitou vedoucí celé party.Byla to nebojácná sebevědomá kozenka. Pořád ve střehu s pohledem upřeným do dálky. Byla klidné zádumčivé povahy. Když mněla náladu, nechala se podrbat za ušima.
Johanka to v životě neměla vůbec snadný. Narodila se s špatnou kyčlí. Máma jí odstrčila a nedala napít mléka. A tak byla od malinka na mléce z prášku. Takovou hendikepovanou kozičku si nikdo nekoupí a majitelce se taky nehodila do chovu. Tak co sní? Nabídnu jí do Kozího pelíšku .
Johanka je to nejroztomilejší kozí mímo na světě. Na špatnou kyčel si zvykla. Když je čas na krmení, tak peláší po louce jako zajíc. Roste nám do krásy. Je den za dnem chytřejší a tvrdohlavější. Pomalu na ní přichází ranní puberta. Nedá si nic říct. Vše musí být po jejím. Dokonce se již postaví i tetám kozám. Život s ní je jedno veliké dobrodružství.
Monika prožila společně se svým bráškem většinu svého života v malém stísněném výběhu Po jeho úmrtí velice tesknila. Ztrácela chuť k jídlu i životu.
A tak dostala druhou šanci u nás v pelíšku. Dostane se jí spousta kozích kámošek, společné procházky po loukách a lesích. Prostě kozí ráj.
Monika je nesmírně inteligentní. Rychle se rozkoukala a úspěšně začlenila do kolektivu. Je velice přátelská a společnost naších kozích dam si moc užívá. Monika je prostě v pohodě
Lojzík se svojí rodinkou, družko Markétkou a dcerou Anetkou, živořili v jednom zoo koutku na ploše 3x3m. Je to týrání pro zvíře, které normálně přejde denně několik kilometrů.
Tuhle tu nešťastnou rodinku vykoupila jedna hodná paní , která se na to utrpení již nemohla dívat a poprosila nás o umístnění rodinky k nám.
Lojzík k nám přišel v hrozném stavu a dlouho trvalo, než se plně zotavil. Teď je z něj nádherný sebevědomý kozel. Rád si s holkami měří síly. Je o polovičku menší a tak moc šancí nemá.Ale to mu nevadí a zkouší to znovu a zas . Je to pan úžasňák.
Markétka a Anetka jsou maminka s dcerou. Jsou velice živé a temperamentní. Rády baští a loudí pamlsky. Není chvilka , aby neprovedly nějakou lumpárnu. Život s nimi rozhodně není nuda.
- Jak mě mohli dát...? -
Tonička je ušlechtilá kozí dáma, kterou si zamilujete na první pohled.
Po 11 letech již pro ní není využití, a tak jak již to bývá u nás lidí, musela přenechat své místo mladším, produktivnějším.
V jejích očích, bylo vidět smutek, zmatenost a otázku: -Jak mohli ? -
Naštěstí chuť jídlu a k životu má nesmírnou. A tak nakonec vše dobře dopadlo a Tonička si u nás užije spokojeně stáří, plné mazlení a fakultativních procházek přírodou.
Úplně sama.
Tma. Nic než tma.
V chlívku metr na metr.
Po kolena ve vlastních výkalech.
Den za dnem, rok za rokem....
Je nám smutno z toho, čeho je člověk schopen...
Tato nešťastná zvířecí bytůstka dostala druhou šanci na nový život mezi našima holkami v pelíšku.
Je stále velice bázlivá ale až se kousek otrká, bude z ní opět veselá a šťastná kozička. Uděláme pro to vše. Slibujeme Janičko.