Přátelé, kamarádi, milé kozí dobrodějky.  slibuji, že se pokusím v co nejkratším čase  doplnit povídání o všech holkách a klucích.  Zoufale nestíhám..  🙂  Děkuji za pochopení.

Děkujeme naším děvčatům a klukům z chlupaté party za jejich nezištné přátelství. A za to, že nás trpělivě, den za dnem, učí bezpodmínečné lásce a pokoře.


Terezka - Tady jsem, všímej si mě !

Jsem tady ze všech nejstarší. Věk ti s dovolením  prozrazovat nebudu.  Možná jsem ješitná, ale je mi to fuk. Prozradím ti tajemství. Od jistého věku je kozím dámám úplně jedno, kdo si co o nich pomyslí.. Jsme nad takové věci povznešené. Máme to zkrátka na kopýtku. Tak to byla malá sonda do citlivé kozí duše.

Jak jsem se sem dostala?                                                                                                                                                                                                                                                     No upřímně, nebyla jsem úplně nejlepší kozí máma. Odmítala jsem přijmout své novorozené kůzlata. Ale ne proto, že v sobě nemám dostatek lásky. Spíš to bylo stresem při porodu. Ve větších stádech se to prostě stává. Všude kolem tebe poběhuje spousta koz a ty nemáš chvilku klidu. Jsem prostě moc citlivá a stres nezvládám. Ale ty mi rozumíš , že jo? Každopádně pro mojí bývalou majitelku to znamenalo zbytečné starosti o kůzlata. Pro komerční chov jsem byla zcela nepoužitelná. A tak se mne jednoduše zbavila.  No pochopíš to? Já ne.   Ale jsem na druhou stranu ráda. Tady je to bezva

Co bych ti tak ještě řekla?                                                                                                                                                                                                                                                    Jsem skutečná kozí osobnost.  Když jdou holky jedním směrem, tak já zcela zásadně jdu opačným. Docela si vystačím sama. Jak říkám, jsem osobnost. A ty si vystačí. Hlavně ať mám od všech klid a může se nerušeně pást. Začnu obvykle hned ráno a končím pozdě večer. Já mám prostě pořád hlad. Baštění ráda. Baví mě to. Jsem v tom dobrá. Jo a taky brilantním způsobem na sebe dokážu přitahovat předsedovu pozornost. Když si mě Ľubomír dostatečně nevšímá, žalostně pláču. A on pak vždycky přiběhne, pohladí a omluví se.  Mám to docela zmákly. Ale zůstane to  jenom mezi námi, jo?  Tak to jsem já.  Úžasná babička Terezka.



Johanka - Nezlomná bojovnice s osudem

Sebelítost? Co to je? Ta je jenom pro ufňukánky. Na tu já neměla nikdy čas.  Já jsem Johanka. Nebojácná. Nezlomná. Zocelená životem. Kůzle co se nevzdává. Necouvne. Nikdy a před ničím !

 

Jak jsem se sem dostala? 

Start do života jsem měla, nevím jak to slušně říct.. No nebyl zcela ideální.  Narodila se s chybějícím kloubem v kyčlí. Prostě ho tam nemám. Máma mě odstrčila, hned po narození  a nedala mi napít. Svět zvířat dokáže být krutý. A tak mě panička krmila z láhve, mlékem z prášku. Ale po nějakém čase jí to přestalo bavit. Že to prý to bylo moc časově náročné.   A taky toliko zmarněného času pro hendikepovanou kozičku, která se do chovu nehodí a taky si jí nikdo nekoupí. Tak co se mnou, že jo? Ale co pak já za to můžu..? No nemůžu. Ještě že mě nabídli do Kozího pelíšku. Jsem tady a je to tu bájo.

No ani tady jsem neměla na růžích ustláno. Tety kozy nejsou vůbec ale vůbec empatické. Když šla některá kolem, hned mi jednu flákla. Je to prostě tak. Jak jsem byla malinká, tak jsem jim šla z cesty. Ale hned jak jsem trochu povyrostla, tak jsem se jim postavila. Ať si nemyslí, že se jich snad bojím, no tak něco. To fakt ne. Vydobyla jsem si respekt a teď už mám klid.  

Na špatnou kyčel jsem si zvykla. Když je čas na krmení, tak peláším po louce jako zajíc. Jsem den za dnem chytřejší. A tvrdohlavější. To bude patrně tou pubertou co mnou lomcuje. Nedám si nic říct. Ani od Ľubomíra, i když ho mám na celém světě nejraději. On mne samozřejmě taky. Jsem a asi navždy zůstanu jeho kozí mímo. A  tak mi vždycky všechno projde.. Ale snažím se to moc nezneužívat. Někdy víc, někdy méně. Ale nemůžeš po mě chtít zázraky. Jsem pořád přece jenom kůzle !  Jsem Johanka !

Edík - Jemný snílek



Čertice - Pohleď mi do očí a změním Ti život



Lojzík - Pohlaď si mě, dívej jak jsem přítulný



Anetka - Stejně zdrhnu !



Monika - Šíleně smutná princezna



Tomáš - Něžný despota



Markétka - Tichá kráska


Natálka - Princeznička, co se nevzdává



Klárka - Roztomile drzá šalina z Brna, nezastavitelná