Dovolené u moře, playstation, nejnovější mobily. Všechno mají. Vše dostanou. Co bychom těm našim dětem mohli ještě tak koupit?
Koupíme jim kozy. Ať se mají s čím hrát. Tak nějak asi přemýšlel můj původní majitel. A to víš, že jsme je za 2 měsíce přestali bavit… Tak co s námi? Mou kámošku prodali bůhví kam a mně málem puklo srdíčko. Nikoho to nezajímalo.
No ale co uděláme s kozlem? Ty opravdu fakt nikdo nechce. Leda tak na pekáč. A to mi přijde děsně nefér. Vždyť jsem tak hodný a taky chci jenom prostě žít.
Tak mě nakonec šoupli tady. A já za to budu osudu navždycky vděčný.
Co bych vám o sobě řekl?
Jsem takový plašší. Stydlivka stydlivá. Nevím proč. Vždycky jsem byl. Nic s tím nenadělám.Nemůže být každý extrovert. Jako pamlsek si vezmu. to jako jo. Byl by to nerozum si nevzít. Že jo? Ale na nějaké mazlení a drbání to tedy moc nejsem. Prostě se držím stranou.
Vystačím si. Mám tady bezva kámošku Jitku. Přiznávám, že jsem do ní až po uši paf. Mám rád její společnost. Je moc prima a myslím, že jí taky nejsem úplně šumák. Vůbec jí nevadí, že toho moc nenamluvím. Ono jí to snad i imponuje. Společné procházky v tichu po louce si vyloženě užíváme. Co víc si může kozlí duše přát?! Jsem tady moc šťastný.
