Jak já bych si přála, jen tak v klídku poležet a vegetit. Ono to ale vůbec nejde. Já chvilku neposedím.

Tu si něco zobnu a hned jdu o kousek dál. Protože co kdyby tam byla lepší travička. No a když koutkem oka zahlídnu, že holky objevily něco mňam, všeho nechám a peláším za nimi. U všeho musím být.
A tak to mám celý den.

Baterky mám díkybohu nabitý na 120 %. To jako jo. Ale stejně, řeknu vám tahle ta moje hyperaktivita to je docela náročná záležitost. Co nadělám? A tak jsou i horší věci, že jo?

V kolektivu jsem, alespoň si myslím, poměrně oblíbená. Žádnou srandu nezkazím a jsem za každou vylomeninu. Nebudu trhat partu, že jo?  To se nedělá.

A sousedka, ta mě vysloveně miluje. I nějaký ten pamlsek přidá. Jsem totižto její dvorní zahradnice.  Pečlivě ji, společně s holkami, samozřejmě pod mou odbornou supervizí, udržujeme živý plot. Ať to má hezký jak z časáku. A ani za to nic nechci. No řekněte, nejsem já zlatíčko?

Ještě jedna taková drobnost. Kdybys uvažovala nad úpravou živého plotu, jsem holka pro tebe.                                           Jenom mě nesmíš, za žádných okolností a to zdůrazňuji, pustit do zeleninové zahrádky. To se mi tak nějak zamlží mozek, upadnu do transu a proberu se až když je apokalypsa dokonána.

Ale to tak mají všechny kozy. To zase nejsem žádná výjimka.

Životu zdar a velkou čumákovou k tomu posílá tvoje profi zahradnice Klárka.

PS: Přišla jsem sem se ségrou Natálkou až z dalekého Brna. Prý jsme byly moc hubené a nevhodné do chovu. Normálně nás chtěli sníst. No chápete to?
A přitom jsem tak úžasná holka. Stav se někdy za mnou. Ráda tě poznám.