Za trochu mrkve šel bych světa kraj. Šel s hlavou odkrytou a šel bos.

Ano, ano. Přesně tak za tebou budu cupitat, když nás někdy přijdeš navštívit. Po mrkvi a jablíčku se můžu utlouct. Samozřejmě ani červenou řepou nepohrdnu. Když tak nad tím přemýšlím, já nepohrdnu vlastně ničím. A proč taky, že jo?

Taky máš tak pozitivní vztah k jídlu? Mě se ti o něm člověče i sní. Pak se vzbudím, hlady úplně šilhám a už jedu jako sekačka.

Taky jsem i hezky kulaťoučký. To mi tak beránci býváme. S tím nic nenaděláš. Na Miss beran se stejně nechystám a nějaké to kilíčko navíc krásně schovají kudrlinky, tak co? Život je moc krátký, abych se trýznil nějakou střídmostí.  Hlavně že jsem zdravý a že mi chutná.

Zatím pá. Já teď peláším vyloudit něco od předsedu.

S láskou a chutí do jídla tvůj Peťánek.

PS: Nedopatřením, neplánovaně jsem se s s bráchou Honzíkem narodil v malém ZOO koutku, kde pro mě už neměli místo.

Osud se na nás ale usmál a místo pekáče jsme skončili tady v pelíšku. Jupí.