Za trochu
mrkve šel bych světa kraj. Šel s hlavou odkrytou a šel bos.
Ano, ano.
Přesně tak za tebou budu cupitat, když nás někdy přijdeš navštívit. Po mrkvi a
jablíčku se můžu utlouct. Samozřejmě ani červenou řepou nepohrdnu. Když tak nad
tím přemýšlím, já nepohrdnu vlastně ničím. A proč taky, že jo?
Taky máš tak
pozitivní vztah k jídlu? Mě se ti o něm člověče i sní. Pak se vzbudím,
hlady úplně šilhám a už jedu jako sekačka.
Taky jsem i
hezky kulaťoučký. To mi tak beránci býváme. S tím nic nenaděláš. Na Miss
beran se stejně nechystám a nějaké to kilíčko navíc krásně schovají kudrlinky,
tak co? Život je moc krátký, abych se trýznil nějakou střídmostí. Hlavně že jsem zdravý a že mi chutná.
Zatím pá. Já
teď peláším vyloudit něco od předsedu.
S láskou
a chutí do jídla tvůj Peťánek.
PS:
Nedopatřením, neplánovaně jsem se s s bráchou Honzíkem narodil v malém ZOO
koutku, kde pro mě už neměli místo.
Osud se na nás ale usmál a místo pekáče jsme skončili tady v pelíšku. Jupí.


